Jistota v nejistém světě

Kdybyste měli zvolit jedno slovo, které by vystihlo myšlení současné generace, co byste vybrali? Já bych si vybral slovo „nejistota“. Zdá se, že stále více lidí cítí při pohledu do budoucnosti nejistotu. Nemají jistotu, zda nějaký nesmyslný teroristický útok nebo nepřátelský národ neukončí náhle jejich životy. Jsou nejistí, zda nebudou v okamžiku vymazáni z povrchu zemského jadernou válkou nebo zda nás dříve či později nezničí globální oteplování.

Tento pocit nejistoty má u milionů lidí zcela osobní rozměr. Mají obavy, odkud vezmou další jídlo nebo kde budou dnes v noci spát. Lidé jsou nejistí ohledně svého zdraví, svých manželství i své budoucnosti. Hluboko uvnitř, v samé podstatě jejich bytí, se cítí ustaraní, bezmocní a zoufale frustrovaní z toho všeho, co by se mohlo stát. Vnímají napětí a neklid kolem sebe a ne bezdůvodně prožívají úzkost, obavy a strach z toho, co se děje. Jsou vážně znepokojeni, v jakém světě budou vyrůstat jejich děti a kam celá společnost směřuje.

Trvalý pocit nejistoty je způsoben i tím, že jsou dnes vážně zpochybněny určité morální principy, které byly dříve samozřejmé. Zdá se, že základy společnosti se doslova rozpadají. Zbyly velmi malé, takřka žádné jistoty. Velká většina populace ztratila naději na lepší zítřek a pozitivní budoucnost. Kdosi řekl: „Můžete žít dny bez jídla, hodiny bez vody, minuty bez přístupu vzduchu, ale ani chvíli bez naděje.“

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci

Citelný nepokoj v naší společnosti a pocit, že něco není v pořádku, spolu s nedostatkem jistot a se strachem z budoucnosti, mají za následek sžírající pocit beznaděje. V důsledku toho jsou miliony lidí uvrženy do hlubokých depresí. V České republice trpí depresivní poruchou přes půl milionu lidí, z nichž více než 100 000 je ambulantně léčených. Podle odborného výzkumu z roku 2014 se někdy v průběhu života potýkalo s depresí 31 % české populace. Až 15 % nemocných se pak odhodlá ke konečnému řešení, tedy k sebevraždě. Na celé planetě zemře přibližně každých 40 sekund následkem sebevraždy jedna osoba. Za posledních 45 let se celkový výskyt tohoto nepřirozeného odchodu ze světa zvýšil o 60 %.

Světová zdravotnická organizace (WHO) předpovídá, že do roku 2020 bude diagnóza „deprese“ konkurovat onemocnění srdce jako nemoc s nejrozšířenějším výskytem a nejvážnějšími důsledky na lidské zdraví. Mnoho zoufalců utápí své deprese v alkoholu a podle WHO zhruba 140 milionů lidí na celém světě trpí poruchami souvisejícími s alkoholem.

Naděje všechno mění

Pokud ztrácíme naději, visí nad námi temné mraky zoufalství. Budoucnost se jeví skličující a nejistá. Ale naděje nás dokáže pozvednout, vede nás od toho, co je, k tomu, co může být. Naděje projasní další dny, oslabí naši sklíčenost a pozvedne nás ze dna k výšinám. William Shakespeare napsal: „Bída nemá žádný jiný lék – jen naději.“ Naděje není neurčitá touha po lepší budoucnosti.

Naděje není nepodložené přání, kterému chybí skutečná jistota nebo záruka. Starobylá Písma představují naději jako silné, věrohodné očekávání založené na neměnných Božích zaslíbeních. Apoštol Pavel v listu Římanům uvádí, že „všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději“ (Římanům 15,4).

Boží zaslíbení zjevují naději pro dnešek, zítřek i budoucnost. Promlouvají s jistotou v nejistém světě. Jsou opěrným bodem pro naši neklidnou mysl a přinášejí klid ustarané duši. Bůh stvořil každého z nás ke svému obrazu a touží po tom, abychom žili radostný, naplněný život (Genesis 1,27; Jan 10,10). Jsme jeho zvláštním vlastnictvím. On slibuje, že nás nikdy neopustí ani se nás nevzdá (Židům 13,5.6). I když musíme čelit problémům a náš život se nemusí vyvíjet tak, jak jsme chtěli, Boží sliby jsou jistotou, na kterou se smíme spolehnout.

Starověký prorok Izajáš ve svém vyznání Bohu potvrzuje: „Mysl upevněnou v tobě budeš střežit dokonalým pokojem, protože tobě důvěřuje“ (Izajáš 26,3; Český studijní překlad). Dále nám pak předává Boží ujištění: „Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti“ (Izajáš 41,10). Naše štěstí není založeno na iluzorní představě, že se nám nikdy nic špatného nestane, ani na víře v to, že každý zítřek bude jasnější než dnešek anebo včerejšek. Ve skutečnosti se i dobrým lidem často stávají špatné věci.

Žijeme v porušeném světě. Nemoci, utrpení a chudoba postihují spravedlivé i nespravedlivé. Ale jeden rozdíl je patrný: ti, kteří uvěřili v Boha,jsou naplněni nadějí. Svoji naději máme v Bohu, který nás nikdy nezklame (Židům 6,18). Naše naděje stojí na milujícím nebeském Otci, který spolu s námi trpí v našich zkouškách a obtížích (Izajáš 63,9). Staví na Pánu Ježíši Kristu, Božím Synu, který kdysi žil v lidském těle, a proto nám rozumí, posiluje nás ve všech beznadějných situacích a ztotožňuje se s námi v našich slzách. Svým životem na této Zemi nám vydobyl naději na vysvobození (Židům 4,15). Skrze Pána Ježíše získáváme dar věčného života (Jan 3,16). On je naše naděje (1. list Timoteovi 1,1). Jestliže vírou uchopíme a přijmeme tento dar, pak se povzneseme nad každodenní problémy do věčného přátelství a věčné radosti, kterou nám ve své lásce nabízí.

Dvě velké události plné naděje

Celou Biblí prosvítají jako zlatá nit dvě nádherné události – jsou jimi první a druhý příchod Ježíše Krista na tuto Zemi. Poprvé přišel, aby nás svojí obětí na kříži vykoupil z viny, odsouzení a důsledku hříchu. „Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Římanům 6,23). Podruhé přijde, aby nás vytrhl z přítomnosti hříchu a jednou provždy zlikvidoval všechno zlo na Zemi. Pán Ježíš se již brzy vrátí v moci a slávě, aby nás konečně vzal domů, tak jak to slíbil: „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já“ (Jan 14,1–3). Proto se netrapte a nezoufejte. Nechť se vaše srdce naplní nadějí. Nebude dlouho trvat a Pán Ježíš přijde a ukončí všechnu bolest a zničující zkoušky. Skončí všechna úskalí života a my budeme žít navždy v jeho přítomnosti.

V tomto nejistém světě zůstávají jeho sliby jedinou jistotou.

Proč nesklonit hlavu a nepoděkovat mu za jeho nádherná zaslíbení vyslovením této jednoduché prosby?

„Drahý Ježíši, právě jsem Ti otevřel své srdce. Prosím, naplň mě pocitem jistoty, že Tvé sliby jsou pravdivé, a pomoz mi přijmout je vírou. Přál bych si žít s nadějí na spasení skrze Tvé jméno a toužím po ujištění, že jsi se mnou každý den, abys mě posiloval a podporoval. Pane, prosím, posilni moji víru a dej mi jistotu, že již brzy přijdeš, abys mě vzal domů a mohl jsem žít navždy s Tebou. Prosím za to ve Tvém jménu. Amen.“