Dar pro tebe

Ve dvě ráno jsem dostal zprávu, na kterou jsem netrpělivě čekal. Těšil jsem se, ale zároveň jsem měl strach. „Máme srdce pro Petra,“ oznámil mi hlas v telefonu. Dvanáctiletý Petr byl už několik dní na seznamu osob čekajících na transplantaci srdce. Všichni jsme nedočkavě čekali a doufali, protože jeho zdravotní stav byl velmi vážný. Během několika dnů se mohl natolik zhoršit, že transplantace by už nepřipadala v úvahu a byl by vyřazen ze seznamu kandidátů čekajících na nové srdce. Ztratili bychom poslední naději na záchranu. Ale tu noc dostal Petr a jeho rodina neuvěřitelný dar – nové srdce, a tím i nový život.

Bible hovoří o tom, že se nacházíme v ještě horší a beznadějnější situaci než Petr. Jde o víc než o tento pozemský život. Čeká nás věčná smrt, protože „mzdou hříchu je smrt…“ (Římanům 6,23). „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“ (Římanům 3,23). Kdybychom se podívali do řeckého originálu, zjistili bychom, v jak bezvýchodné situaci se nacházíme. Řecké slovo přeložené jako „být daleko od Boží slávy“ naznačuje děj, který probíhá. Neustále se vzdalujeme od Boží slávy, přičemž nejde jen o naše dřívější skutky. Jde o to, že hřích je trvalý stav našeho bytí.

Když se nám daří, je jednoduché říci, že to není pravda a že ve skutečnosti jsme docela dobří lidé. Samozřejmě, nejsme dokonalí, ale nejsme ani zlí. Stačí však běžná životní situace, když kolegovi zvýší plat nebo když si soused koupí nové auto, a v srdci se nám ozve závist a nepřejícnost. Nebo se podíváme na přitažlivou modelku nebo krásnou herečku a zatoužíme po ní. Naše touha po tom, co vidíme, roste. A co když nám někdo na parkovišti udělá na autě malý škrábanec? Pocítíme vztek a také podle toho mnohdy reagujeme. Čím poctivěji zkoumáme svůj život, tím více zjišťujeme, jak moc jsme ovlivněni hříchem.

Jistý ateistický profesor na Oxfordu přiznal: „Nejprve jsem z praktických důvodů zkoumal sám sebe. To, co jsem zjistil, mě šokovalo. Objevil jsem v sobě směs vášní, chaos tužeb a obav, harém pěstované nenávisti.“ (C. S. Lewis, Suprised by Joy) Všechny vyjmenované hříchy pocházejí z našeho zkaženého srdce. „Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé… “ (Lukáš 6,45). V našem srdci jsou ukryty všechny naše hříchy. „Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné“ (Jeremjáš 17,9).

Podobně jako Petr, i my si uvědomujeme, že zdrojem našich problémů je naše srdce. Nepomůže nám žádný ozdravný program ani léčba – musí nám být odstraněno naše nemocné srdce, jinak zemřeme. Poté, co bylo Petrovo jméno zapsáno do pořadníku na transplantaci srdce, mohl jen čekat. K novému srdci by mu nepomohly ani všechny peníze světa. Kdyby nedostal od dárce nové srdce, zemřel by. Náš případ je podobný. V této beznadějné situaci má však pro nás Bible radostnou zprávu – sděluje, že dar nového srdce je dostupný všem. „A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa“ (Ezechiel 36,26).

Naše situace je lepší, než byla Petrova, protože u této „operace“ neexistuje žádný pořadník. Transplantace může být provedena ihned. Jakmile budeme mít nové srdce, budeme nejen žít dál, ale zažijeme úplně jiný pocit. Tato výzva v lidech vyvolává různé obavy, protože taková „transplantace“ s sebou přináší i určitá rizika. Než nám bude transplantováno srdce nové, staré musí být odstraněno. Jakmile operace začne, už ji nelze zastavit, nelze couvnout. S těmito myšlenkami se rodiče připravovali na osudnou cestu do nemocnice. Když tam dorazili, viděli, jak jejich syna odvážejí na operaci.

I my musíme nejprve přežít určitý druh „smrti“. Podobně jako Petr a jeho rodiče museli dovolit chirurgům odstranit staré srdce, i my se musíme vzdát svého srdce. Musíme si uvědomit, že potřebujeme víc než jen sem tam nějakou náplast, víc než úpravu či nějaký drobný zásah. Potřebujeme radikální zákrok, protože nic jiného nepřichází v úvahu.

I když se Petrovi rodiče těšili, že syna čeká lepší život, tato šance měla i svou hořkou příchuť. Uvědomovali si, že jejich nová naděje je podmíněna tragédií v jiné rodině. Petr mohl žít jen proto, že někdo jiný zemřel. Také naše šance na duchovní transplantaci srdce – tedy šance na vyřešení našich hříchů, lepší život zde na zemi a v budoucnu věčný život – byla zaplacena životem. „Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní“ (Římanům 5,8). Kristus nezemřel poté, co jsme jej konečně přijali za svého Pána, začali dodržovat jeho zákon a uvědomili si své slabosti. On zemřel už tehdy, když jsme ještě byli hříšní.

Bez transplantace by se stav Petrova srdce dále zhoršoval. Jeho další život závisel na někom, kdo mu dá své zdravé srdce jako dar. Všichni dobře víme, že nové srdce se nedá jen tak koupit. I kdyby se dalo, pravděpodobně by si to on ani jeho rodina nemohli dovolit. Nové srdce mu někdo daroval. A stejně tak je to i s naší záchranou. „Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Římanům 6,23). Stejný text, který nás varuje před zaslouženou smrtí, nabízí rovněž lék jako dar. Je to největší a nejvzácnější dar na celém světě. Nemusíme se zapsat do pořadníku, můžeme ho dostat hned teď. Nezbytným předpokladem k jeho získání je přiznat si svou ubohost, uvědomit si, že potřebuji nové srdce, a pak poprosit Pána Boha, aby mi ho dal. Nemusím přitom použít žádné přesné formulace, stačí Boha pou ze poprosit!

Po transplantaci srdce Petr získal novou radost ze života. Neměl jen nové srdce, ale i nový život. Musel se však naučit žít novým životem. Podobně i my, když dostaneme nové srdce, musíme se s ním naučit žít. Sbor je společenství lidí, které dostalo nové srdce. Prostřednictvím tohoto společenství nás Bůh učí žít novým životem. Pokud máš nějaké dotazy nebo hledáš ve svém okolí společenství věřících lidí, můžeš další informace najít na adrese www.glowonline.org/czech.

Raduj se z tohoto nového daru!