Zaslíbení pokoje
Každý z nás touží po vnitřním pokoji – potřebujeme Boží odpuštění, vyrovnanost a lásku. Tento vnitřní pokoj není možné koupit za peníze, nezískáme ho ani vzděláním, nelze k němu dospět přemýšlením. Je zbytečné chtít se k němu dopracovat vlastním úsilím. Bůh nám tento pokoj nabízí jako dar, „bez peněz a bez placení“ (Izajáš 55,1). Nestojí nás nic. Stačí ho jen přijmout. Bůh nám říká: „I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna“ (Izajáš 1,18). „A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa“ (Ezechiel 36,26).
Vyznal jsi své hříchy a v srdci ses jich zřekl, jsi rozhodnut odevzdat se Bohu. Jdi tedy k němu a pros ho, aby smyl tvé hříchy a dal ti nové srdce a nové myšlení. Důvěřuj, že to udělá, protože to slíbil. Ježíš Kristus během svého pozemského života učil, že dar, který nám Bůh slibuje, musíme přijmout vírou – a tehdy je opravdu náš. Ježíš uzdravil lidi z různých nemocí, jakmile uvěřili v jeho moc. Pomáhal jim v tom, co mohli vidět, a tím v nich probouzel důvěru, aby se na něj spolehli i v tom, co vidět nemohou. To jim pomohlo pochopit, že má také moc odpouštět hříchy. Jasně to řekl při uzdravení ochrnutého člověka: „‚Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy‘ – tu řekne ochrnutému: ‚Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!‘“ (Matouš 9,6). Podle evangelisty Jana byly Kristovy zázraky zaznamenány proto, „abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu“ (Jan 20,31).
Spolehnout se na jeho zaslíbení
Z jednoduché biblické zprávy o Ježíšově uzdravování nemocných se můžeme něco dozvědět také o tom, jak v něj věřit, když jde o odpuštění hříchů. Podívejme se na příběh ochrnutého muže u rybníka Bethesda z Matoušova evangelia. Ten ubožák byl naprosto bezmocný, již třicet osm let se ani nepohnul. Ježíš jej přesto vyzval: „Vstaň, vezmi si své lehátko a běž domů!“ Tento nemocný člověk mohl namítnout: „Pane, až mě uzdravíš, tak tě poslechnu.“ On však uvěřil Kristovu slovu. Věřil, že je uzdraven, a podle toho také jednal. Zvedl se ze země – a chodil. Bůh mu dal potřebnou sílu. Byl uzdraven.
I my jsme se ocitli ve stejné situaci. Jsme v moci hříchu. Nemůžeme odčinit své dřívější hříchy a viny. Nedokážeme změnit svá srdce a stát se vlastním úsilím bezchybní. Bůh však slíbil, že to všechno pro nás učiní prostřednictvím Ježíše Krista. Když uvěříš tomuto slibu, vyznáš své hříchy a odevzdáš je Bohu, pocítíš úlevu a odpuštění. Bůh splní slovo, které ti dal. Pokud věříš Božím zaslíbením – věříš, že je ti odpuštěno a že jsi očištěn – Bůh svůj slib splní a budeš uzdraven právě tak, jako když Kristus dal ochrnutému sílu chodit, jakmile tento muž uvěřil, že je uzdraven. Věř, a Bůh to udělá.
Nečekej, až ucítíš, že tě Bůh uzdravil, ale řekni si: „Věřím, že tomu tak je, ne proto, že to cítím, ale proto, že to Bůh slíbil.“
Nepatříš již sám sobě, neboť jsi byl vykoupen za velkou cenu. „Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny…“ (První list Petrův 1,18.19). Tímto jediným skutkem víry v Boha Duch roznítil v tvém srdci nový život. Jsi jako novorozené dítě v Boží rodině a On tě miluje, tak jak miluje svého Syna.
Přijď takový, jaký jsi
Teď, když ses odevzdal Ježíši, neustupuj zpět, nevzdaluj se od něj, ale každý den si připomínej: „Patřím Kristu, odevzdal jsem se mu.“ Pros ho, aby ti dal svého Ducha a aby tě chránil svou milostí.
Protože ses odevzdal Bohu a uvěřil jsi, že ses stal Božím dítětem, můžeš žít v jeho trvalé přítomnosti. Apoštol Pavel vybízí: „Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána“ (Koloským 2,6).
Někteří lidé si myslí, že nejprve musí obstát ve zkoušce a tím dokázat Pánu, že se změnili, a až poté mohou prosit o jeho požehnání. Mohou jej však o to požádat již nyní. Ve svých slabostech potřebují pomoc Kristova Ducha a jeho milosti, jinak je ovládne zlo. Ježíš nás rád přijme takové, jací jsme, chybující, bezmocné, závislé. Smíme k němu přijít se všemi slabostmi a nerozvážnostmi, se svou hříšností a sklonit se v lítosti před jeho tvář. Dá nám prožít záblesk své slávy, s láskou nám ováže rány a zbaví nás každé nečistoty a přirozené touhy po hříchu.
Právě zde se však mnozí dopouštějí stejné chyby: nevěří, že Ježíš jim odpouští. Neberou Boha vážně. Ti, kdo tomu však uvěřili, mohli sami na sobě pocítit, že odpuštění je zdarma a vztahuje se na každý hřích. Nepochybujte tedy o tom, zda Boží zaslíbení platí i pro vás! Jsou určena každému kajícímu hříšníkovi. Prostřednictvím sloužících andělů Kristus dává moc a milost každému věřícímu člověku. Nikdo není tak hříšný, aby v Ježíši, který za nás zemřel, nemohl najít sílu, čistotu a spravedlnost. Kristus chce lidi zbavit hříchem poskvrněných a znečištěných šatů a obléci je v bílá roucha spravedlnosti. Vybízí nás k životu, ne ke smrti.
Pokud pochybuješ nebo máš strach, nezoufej, protože Ježíš jako náš zástupce se u Boha přimlouvá za odpuštění tvých hříchů. Děkuj Bohu za to, že nám dal svého Syna, a pros, aby jeho smrt za tebe nebyla marná. Boží Duch tě k tomu vybízí i dnes. Jdi k Ježíši s otevřeným srdcem a přijmi jeho dary.
Boží zaslíbení jsou výrazem nevýslovné lásky a slitování. Bůh se svou nezměrnou milostí a soucitem obrací k hříšnému člověku a nabízí mu slitování. „V něm jsme vykoupeni jeho krví a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost, kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti“ (Efezským 1,7.8). Důvěřuj, že ti Bůh chce pomáhat. Chce v nás obnovit svůj mravní obraz. Přijď k němu, vyznej mu svá provinění, projev pokání, a Bůh se ti přiblíží se svou milostí a odpuštěním. Pak pocítíš pokoj, který převyšuje tento svět a dotýká se nebes.
Obsah je převzat z knihy Cesta ke Kristu od Ellen G. Whiteové.
Můžete si ji koupit na www.adventorion.cz.