Co svět potřebuje právě teď?

Odpověď na tuto otázku prozrazují slova kdysi populární písně: „Co svět potřebuje právě teď, je láska, něžná láska.“ Jiná píseň vyjadřuje smutek nad tím, že většina z nás sice lásku hledá, ale na „nesprávném místě“. Platí to i o vás? Téměř každý – včetně mě i vás – pociťuje silnou touhu zažít opravdovou lásku. Zdá se však, že nalezení něčeho tak vzácného je jen pouhou iluzí či snem.

Až příliš často zůstává láska nedosažitelná

V Bibli čteme, že „Bůh je láska“ (První list Janův 4,8). Stvořitel země nechal do Bible zaznamenat jedinečné poselství lásky určené zvláště pro tyto „poslední dny“ (Druhý list Timoteovi 3,1). Ať už tomu věříte, nebo ne, jeho poselství pro poslední dobu dává lásku do souvislosti se zákonem (Zjevení 14,12–14).Je tomu tak z prostého důvodu – protože láska je morální. Jinými slovy, láska je něco víc než jen příjemný pocit bez hlubší podstaty.

Každý národ, každá vláda, stát, město i vesnice mají své zákony. Bez zákona vzniká chaos. Existuje však jeden zákon, který převyšuje ostatní právní řády – tím zákonem je Desatero. Tato přikázání jsou výjimečná tím, že byla napsána originálním způsobem – ne perem, tužkou, na klávesnici ani softwarem pro rozpoznávání hlasu, ale „Božím prstem“ (Exodus 31,18). Plné znění Desatera si můžete přečíst v knize Exodus 20,1–18. Zde uvádíme Desatero jen heslovitě:

  1. Dej Boha na první místo.
  2. Neuctívej modly.
  3. Měj v úctě Boží jméno.
  4. Svěť sedmý (sobotní) den.
  5. Cti své rodiče.
  6. Nezabíjej.
  7. Nesmilni.
  8. Nekraď.
  9. Nelži.
  10. Nezáviď.

Zkus si představit, jak by naše společnost vypadala, kdyby tato pravidla všichni dodržovali. Nikde by se neobjevili zloději, sérioví vrazi ani tyrani. Nepotřebovali bychom vězení, zámky na dveřích ani policii. Centrum proti terorismu a policejní útvary bojující proti zločinu by ztratily svůj smysl, protože by neexistovali teroristé, únosy letadel ani smrtící bomby. Namísto toho by se lidé k sobě chovali slušně, laskavě a s úctou. Vztahy v rodinách by se prohlubovaly a děti by vyrůstaly v bezpečí. Každý člověk by byl spokojený a šťastný.

Možná si říkáte: „Takový svět je naprosto nereálný.“ Opravdu? Vím, že se tomu těžko věří, Bible však předpovídá, že jednoho dne se to stane skutečností. „Hle, všecko tvořím nové,“ slibuje všemocný Bůh (Zjevení 21,5). Bůh stvoří nejen novou, nezkaženou zemi, ale nabízí nám na ní věčný život – pod podmínkou, že se správně rozhodneme. Hned vám to vysvětlím. To tajemství se skrývá ve starobylém proroctví o Ježíši Kristu. „A nazvou ho tímto jménem: ‚Hospodin – naše spravedlnost‘“ (Jeremjáš 23,6). Výraz „spravedlnost“ nebo „správné jednání“ jednoduše znamená bezchybné dodržování zákonů Desatera, „zákona spravedlnosti“ (Římanům 9,31). Nikdo z nás to samozřejmě nikdy nedokázal, protože „všichni jsme zhřešili“ (Římanům 3,23). Je zde však dobrá zpráva: Téměř před dvěma tisíci lety – při největším aktu lásky – Ježíš zachoval všechny zákony Desatera za nás a pro nás (Jan 15,10). Díky tomu je nyní Ježíš „HOSPODIN – NAŠE SPRAVEDLNOST“.

S tím souvisí i špatná zpráva, které se nevyhneme. „Mzdou hříchu je smrt“ (Římanům 6,23). Jinými slovy, Božím trestem za porušení Desatera je věčné zatracení. Tak to vyžaduje spravedlnost a před ní nelze uniknout. Bůh však má pro nás i v tomto případě dobrou zprávu. Na konci svého pozemského života „Kristus zemřel za naše hříchy“ na kříži namísto nás (První list Korintským 15,3). To znamená, že nám může odpustit, vzít na sebe naši vinu a očistit nás!

Dostáváš rád dárky? Máme dvě děti (pětileté a osmileté) a ty jsou vždy šťastné, když od nás dostanou nějaký dárek. Všemocný Bůh má i pro tebe zdarma „dar spravedlnosti“ (Římanům 5,17), díky kterému můžeš získat věčný život (Římanům 6,23). Pokud jsi ochoten zanechat svých hříchů a uvěřit v Ježíše jako svého Spasitele, namísto tvých hříchů zaznamenaných v nebeských knihách ti Ježíš připíše svoji dokonalou poslušnost zákonů Desatera (Zjevení 20,12).„Nevinen!“ „Omilostněn!“ „Odpuštěno!“ prohlásí v tvém případě Král vesmíru nehledě na to, jaké zločiny a hříchy jsi spáchal.

To nás přivádí zpět ke zmiňovanému hledání pravé lásky. Přiblížím vám to krátkým příběhem.

Jistý lehkovážný mladý muž se jednou velmi pohádal se svým otcem. Ještě než za sebou zabouchl dveře domu, zvolal: „Odcházím. Už mě nikdy neuvidíš!“ Tento mladý muž si myslel, že si poradí sám, ale po třech těžkých letech začal přemýšlet o domově. „Přijme mě otec zpět?“ Jeho srdce bylo plné obav i pokání. Když po dvou dnech konečně sebral odvahu, zavolal mámě. „Mami, prosím tě, promluv s tátou. Řekni mu, že příští pondělí odpoledne budu projíždět vlakem po úpatí našeho kopce. Pokud je ochoten přijmout mě zpět, popros ho, aby na verandu zavěsil něco bílého. Když uvidím jakýkoli kousek bílé látky, vrátím se domů.“ Pak hovor ukončil. V pondělí v poledne nastoupil mladík do vlaku. Náhodou si sedl vedle kazatele. „Proč jste tak nervózní?“ zeptal se ho kazatel. A tak mu mladý muž vyprávěl celý svůj příběh. „Pane, až budeme projíždět tou zatáčkou před námi, podívejte se prosím z okna na dům nahoře na kopci. Jestli uvidíte něco bílého, řekněte mi. Já nemám odvahu se tam podívat.“

Když vlak projížděl poslední zatáčkou, kazatel se podíval z okna. Pohled na dům na kopci jej tak neskutečně ohromil, že vyskočil a začal křičet: „Podívej, synku! Podívej se!“ Mladý muž otevřel oči. Jejich malý dům na kopci byl téměř celý pokrytý bílými prostěradly, dekami, ručníky, přikrývkami a ubrusy. Jak úžasný projev rodičovské lásky! Tolik toužili, aby se vrátil domů! Když mladík vystoupil z vlaku, spěchal do kopce – domů! Proběhl verandou přes záplavu bílých látek až do nedočkavé náruče svých osamělých rodičů.

Milý čtenáři, Ježíš tě miluje a chce, aby ses i ty vrátil domů. Lituj svých hříchů a důvěřuj mu jako svému Spasiteli. Pokud to uděláš, oblékne tě do svého čistého „pláště spravedlnosti“ (Izajáš 61,10), do „bílého roucha“ odpuštění (Zjevení 3,18). Ať byla tvá minulost jakkoli špatná a hříšná, Ježíš slibuje, že ti všechno odpustí (První list Janův 1,9). Můžeš se na to spolehnout.

Píseň, ve které se zpívá: „hledal jsem lásku na nesprávném místě“, dále pokračuje: „Zaklepal jsi na dveře mého srdce. Jsi vším, po čem jsem toužil.“ Tato slova můžeme spojit jedině s Ježíšem Kristem, naším Zachráncem.

On je darem lásky od Boha

Díky daru jeho spravedlnosti, která jediná může přikrýt tvé přestoupení, můžeš mít „věčný život“ v té krásné budoucnosti, kde vládne láska (Zjevení 21,4.5).

Rozhodující otázka zní: Budeš litovat svých přestoupení a hříchů a přijmeš tento dar, nebo ne?